31. října 2008 v 18:39 | Jul
|
Konečně jsem tady s nějakou kapitolkou.Chtěla bych ji věnovat mému SBénku Lili,která si prožívá peklo s tímto blogem - http://ginnwright.blog.cz , která od ní okopčila 100 způsobů jak odmítnout Jamese Pottera,ale to není vše-opovažuje se tvrdit,že to Lili okopírovala od ní,přitom to je naopak.Lili,doufám,že se vše vyřeší co nejdřív a ve tvůj prospěch.Tato kapitolka je vlastě vyprávění Lil,jak bere celé její studium.Podle mě je to takové.....no prostě divné,však posuďte sami.
Můj první ročník nezačal moc dobře.Hned ve vlaku jsem potkala Poberty,ale v té době jsem je ještě vůbec neznala a tak jsem nemohla odhadnou,co jsou zač,ale to se ke konci cesty ukázalo-bezmozcí idioti,samozřejmě k nim nepočítam Rema,s ním se můžu normálně bavit narozdíl od Pottera se kterým se jen hádám,ale to jsem trochu vybočila.A tak vám tedy povím,co se stalo.
Seděla jsem v kupé s mímy nynějšími nejlepšími kamarádkami-Jen a Am,jen tak jsme si vyprávěli naše zážitky z prázdnin,do které koleje bysme chtěli ,nic neobvyklého,ale najednou se dveře kupé rozletěli a vnich stláli čtyři kluci.
První,ten co otevřel dveře jen uděla krok do kupé nasadil odzbrojovací úsměv a v jeho bouřkových očích pohrávali veselé jiskřičky,ale jeho úsměv ovšem na žádnou z nás neplatil,ale co bylo to není,teď už na jednu z nás bohužel zabírá-Amandu,ta je z něj pořád úplně vedle i potom,jak ji neustále ignoruje a stále doufá,že si jí všimne.No,pokračujeme.
Další měl uhlově černé vlasy trčící do všech stran,brýle a za nimi se skrývaly nádherně oříškové oči.....počkat já jsem řekla že má nádherné oříškové oči?Já?Já jsem se asi zbláznila,to nemůže být pravda,já a říct jednu hezkou věc o Potterovi?Asi mě budou muset odvézt k Mungovi,protože to není u mě vůbec normální.Dál ho radši nebudu rozebírat.
Třetí byl takový nejstý,ale přesto v jeho jantarových očích taktéž pobíhaly veselé jiskřičky,už tehdy jsem si myslela,že z nich bude nejnormálnější a opravdu jsem se nemýlila.
No a jejich čtveřici uzavíral zavalitý chlapec s korálkovitými očkami,které přežvykoval svou čokoládu,jak jinak.
A teď se dostáváme k ději.Bez našeho svolení se k nám do kupé nasáčkovali,ikdyž jsem jim opakovali,že je tady nechceme.A kevšemu se ani nepředstavili!Nejdříve si nás nevímali a bavili se o svých určitě důležitých věcech ach,jak já ten sarkasmus miluji.Takže jsme si jich nevšímali a bavili se těch svých taktéž důležitých věcech,ale ty narozdíl od jejich byly opravdu důležité.Najednou se mě Jen zeptala,jestli jsou mé vlasy opravdu zrzavé,protože už viděla tolik holek co mají zrz a vypadá to strašne nepřirozeně.Už jsem se jí chystala odpovědět,když najednou mě předběhl ten bezmozký idiot Black a hádejte co odpověděl.
"No,podle toho,jaký má odstín bych typoval,že je obarvená,kolikrát už je máš nabarvené?"
"No,jestli chceš vědět přesné číslo.."naschvál jsem nechala větu nedokončenou
"No,tak ho řekni"nenechal se pobízet Black
"To číslo se zhoduje s tvým IQ"odvětila jsem mu v klidu
Black vypadal,že už mu sklaplo,ale mýlila jsem se
"No.já ještě nevím,jak mám vysoké IQ,tak nechceš mi to číslo říct?žadonil a já jsem myslela,že vyprsknu smíchy,protože jak jsem si myslela,tak to nepochopil
"Kámo,nechci nic říkat,ale ona asi myslí,že máš IQ tykve"informoval ho ten s tím vrabčím hnízdem na hlavě
"Ou,někdo přivolal mozek z prázdnin na Hawai"odfrkla jsem si
"Ale já jsem nebyl o prázdninách na Hawai"hájilo se to vrabčí hnízdo.
Po jeho duchaplné odpovědi se celé kupé rozesmálo a on nechápal proč.Jak někdo může mít tak dlouhé vedení?Jelikož vlak už přibržďoval,rozhodli jsme se s holkama,že je načase opustit tu naši "skvělou"pánskou společnost.O zařazování Vám už vůbec nebudu povídat,protože bylo dost nudné,takže se jde schrnout celý školní rok.
Vypadalo to na celkem poklidný rok,ale to jsem se mýlila.Hned druhou hodinu lektvárů mi ten imbecil Potter hodil do kotlíku nějakou přísadu navíc,no a prostě můj lektvar "vyletěl do vzduchu".Od té doby to šlo z kopce.Pořád mi vyváděl naschváli,prostě 1.ročník by se dal shrnout jako děs.
Druhý nebyl taky nic moc,protože se Potter stal chytačem kolejního družstva,no a nějak mu ta sláva stoupla do hlavy.Ale mou nejhorší noční i denní můrou jsou jeho pozvání na rande.Kdyby to aspoň dělal jako všichni ostatní!Jenže ne,ten magor to musí volat přes celou Velkou síň a ještě k tomu před profesory.Jak já ho nesnáším!
Všechny uplynulé roky probíhaly stejně.Pořád mě zval na rande,já odmítala a z toho se stala skoro pokaždé hádka.
Ale letos je to jiné.První polovinu se ke mě choval sice stejně,ale zjistila jsem...no.....že mě i baví se s ním hádat,ale dokonce se mi.....no jo,prostě Vám to řeknu,už pro mě není to střapaté pako,co mě jen zve na rande,dokonce se už s tím trochu zmírnil.A taky jsem si uvědomila,že na něho řvu celkem i bezdůvodně,takže se to snažím přejít bez hádek,celkem se mi to i daří,ale občas se mi to vymkne a potom mě to mrzí jako dnes.........
úžasná kapča jen tak dál,ty tvé výrazy tam poznám