I malý člověk vykoná velké činy

10. listopadu 2008 v 18:31 | Jul |  *Jednorázovky*
Ahoj

Jsem tady jen na skok . Právě si s Nat prohlížíme kroniku , kterou jsme si založili ve třídě a Nat tam objevila moje "literární dílo" do soutěže "Hledání" z 4.třídy a začala si ho číst . Nemohla jsem pochopit , proč si to čte a tak jsem se jí na to zeptala,no a její odpověď zněla : "A proč bych si to neměla číst,mě se to líbí" a tak jsem se to rozhodla dát i sem.Prosím buďte ohleduplní , přece jsem to jen psala před třemi roky , takže čekejte nějaké nesrovnalosti =o)




Bylo jedno škaredé jarní odpoledne , kdy pršelo a já musela mamce zajít koupit na trh vajíčka . Moc se mi nechtělo , ale co naplat ? Naštvaně jsem šla parkem , abych si zkrátila cestu . Jdu a přemýšlím,proč musím jít já a ne má starší sestra , když tu zaslechnu nějaké kňučení . Nevěřím svým očím . U lavičky sedí přivázáné , promoklé a vystrašené štěně . Chvilku se u něj zastavím a smutně se na sebe díváme : "Co s tebou chuďátko , musím na vajíčka , třeba máš páníčka v knihovně . " Smutně jsem se rozloučila , ale štěně kňučelo a trhalo sebou . Když jsem šla zpátky , tak tam pořád bylo a plakalo.
Přiběhla jsem domů a vše jsem řekla rodičům . Mamka řekla , že jí do baráku žádného zablešence nosit nebudu . Táta se tam ale přesto šel se mnou podívat . Štěně ležlo na stejném místě , kňučelo a celé se třáslo zimou . Když se k němu táta skrčil , tak jej začalo olizovat . " No tebe tu chudáčku ? nechat nemůžu . To je tak na zápal plic . " Odvázal štěně a vzal jej do náručí k nám domů . Co říkala mamka , to se nedá napsat . Ale souhlasila , že by tam to chuďátko mohlo zemřít . Vysušili jsme jej , dali mu napít a najíst . Ještě že babička má psy , jinak by doma nebyla žádná psí konzerva . Štěně spokojeně usnulo na dece u topení a zasedla rodinná porada . "Co budeme dělat ? " Už jsme zjistili , že je to holčička, tada " Princezna " . Kdo se podíval do jejich očí , tak neodolal . Když se probudila , tak jsme jeli na veterinární kliniku zeptat se , co s ní máme dělat . Čekalo nás to největší překvapení : " Je to zdravá i když trohu prochlazená a vystrašená Němacká doga . " Řekl pan doktor . Měla tehdy 4 týdny . Dnes má jméno Kara a je to osmi měsíční slečna , která mákiž 40 kilo a když na mě vyskočí , tak mám co dělat , abych nespadla jinak je ze mě její plyšák.
Dodnes nemůžu pohopit , proč to někdo udělal . Je strašně hodná , jako by nám chtěla dát najevo svou vděčnost .
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Anaiska->SB Anaiska->SB | Web | 11. listopadu 2008 v 17:31 | Reagovat

to je krásný, to je podle pravdy?

2 .: SuSi :. - SB nkooo .: SuSi :. - SB nkooo | Web | 11. listopadu 2008 v 22:52 | Reagovat

skvelé ... chúďatko psík

3 Jul Jul | Web | 12. listopadu 2008 v 13:49 | Reagovat

Anaiaska : bohužel ano

4 Anaiska->SB Anaiska->SB | Web | 15. listopadu 2008 v 10:45 | Reagovat

hm, ale je to moc povedený!

5 Beltrix Beltrix | Web | 29. listopadu 2008 v 12:53 | Reagovat

Chudák pejsek, ale teď už je v dobrých rukách.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama