close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

1.kapitola-Osudová chvíle

5. dubna 2009 v 20:05 | Jul |  Soumrak-začátek života
Abych se přiznala tak jsem se s touto kapitolkou moc nepárala, prostě jsem psala to, co mě napadlo za pomocí hudby, takže nečekejte nic extra, konec konců jsem jen zaneprázdněný člověk co píše pro radost. =o)
Takže vzhůru do čtení a nezapomeňte na komentík abych věděla jak jsem na tom.

Upoutávka:
"Potřebovala bych vám něco zdělit"

*****

"To je teda hustý"

*****
"Vy jste se asi oba zbláznili"


Nic už není jako dřív. Člověk si začne vážit toho co má, až ztratí měkoho blízkého. Já jsem ztratila své rodiče.Přijde mi to jako včera.
Už by tady měli být... Vždyť Henry volal před hodinou z letiště, že už odjíždí.... Co je mohlo zdržet?
Najednou se ozvalo klepání na mé dveře od pokoje a já sebou polekaně škubla. Na jediné, co jsem se zmohla, bylo ospalé hlasité zívnutí, které přimělo mého návštěvníka vstoupit. Byla to teta Anna. Jakmile vstoupila do pokoje a vzhlédla, uviděla jsem, jak se jí po tváři bezmocně kutálí velké slané slzy. To nevěstilo nic dobrého.

"Teto, co se stalo.... Je snad něco s rodiči ?" poslední část věty jsem už vyslovila s panikou v hlase a teta hlasitě vzlykla

"Je mi to moc líto, Karen....Henry a Sam měli při cestě z letiště autonehodu... Nějaký opilý muž vjel do protisměru a jezdil ze strany na stranu...Když si ho tvůj otec všimnul, zabrzdil, jenže tím to udělal ještě horší.... Dál už mi policie nechtěla nic říct"

Je až příliš neuvěřitelné, jak jeden hloupý člověk, který neví, kde jsou jeho hranice, vám dokáže dokonale zničit život. Je to jako noční můra, které se člověk nezbaví.



Když jsem se probudila, zjistila jsem, že je teprve jedna hodina ráno, a snažila se znovu usnout, jenže spánek se ne a ne dostavit, takže jsem začala přemýšlet . ,Už je to rok od jejich smrti. Smrt mých rodičů mě připravila o mou radost ze života a toto místo bych nejraději opustila, abych na to zapomněla. Prostě musí být řešení, jak se odtud dostat. Jenže co teta Anna a strýc Ben? Přece je nemůžu tady nechat samotné.....Musím to ještě pořádně domyslet...'
Konečně se dostavil spánek a mohla jsem v klidu nechat své myšlenky proplouvat říší snů.

Ráno nebylo moc příjemné.. U snídaně jsme byli všichni poněkud zamlklí, i když nebyl důvod, a já stále nevím, jak jim mám oznámit, že se chci odstěhovat.

"Víte.. Potřebovala bych vám něco sdělit.."opravdu skvělý začátek, ale jak dál pokračovat.

"To my tobě taky.. Jestli tady nechceš nadále bydlet, tak máš možnost se odstěhovat do Forks, kde ti rodiče ponechali malý domek"

"Tak to je teda hustý...Tedy chci říct, že je to šok... To jsem opravdu nečekala.. Takže bych vám asi měla říct svůj plán...Víte, večer jsem uvažovala nad tím, že se odstěhuji, ale nevěděla jsem kam, a když jste mi to teď řekli a vím, že budete blízko, tak bych to asi zrealizovala... Samozřejmě, jestli vám to nevadí"

"Samozřejmě, že ne" ujala se slova Anna ,,Především, když budeme mít k sobě blízko, můžeš nás přijet navštívit a nebo naopak my tebe...Bene,myslím, že už je ten pravý čas jí to ukázat" Otočila se na něj a oslnivě se usmála.

"Souhlasím..Karen, pojď se mnou" Strýc Ben mě dovedl až do garáže, kde byla nějaká věc schovaná pod bílou plachtou.

"Ach můj bože, snad to není to, co si myslím….Oni se snad zbláznili, to nemůžou myslet vážně, jak dlouho to tady mají" Tak takové otázky mi probíhaly hlavou v návalu nedočkavosti z překvapení.

Ben pomalu přistupoval k onomu překvapení a začal sundávat plachtu.Už jsem viděla kola… Tak to mi stačilo..... Opravdu to bylo to, co jsem si myslela

"Aaaaaaaa….Vy jste se asi oba zbláznili" Přede mnou stálo nádherné stříbrné Volvo C70- kabriolet a bylo jen a jen pro mě

"Ber to jako dárek k stěhování, byl to vlastně nápad tvého otce, který ti ho chtěl koupit k narozeninám, a tak jsme jeho "čin" chtěli dokonat"

"Moc vám za to děkuji, ani nevíš, jak se mi moc líbí... No, asi bychom měli jít na večeři, Anna by asi nebyla moc šťastná, kdybychom přišli pozdě"

Takže jsme auto opět zakryli plachtou a vydali se za tetou, která se mě začala vyptávat, jak se mi jejich dárek líbí, a podobně.Večer v posteli jsem ještě zvažovala, jaké to bude, až se přestěhuji- noví lidé, nová škola, prostě vše bude úplně jiné, než na co jsem byla doposud zvyklá- , ale na to jsem měla ještě dost času, prázdniny teprve začaly, ale někdy bych se tam mohla zajet podívat.

2.kapitola→

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Klikni...

*Klik*

Komentáře

1 nat nat | Web | 5. dubna 2009 v 20:24 | Reagovat

supeer ale to jsem ti rikala uz vcera!!

2 nat nat | Web | 5. dubna 2009 v 20:25 | Reagovat

joa  a s tim autom jsi me nastvala proc en pagani!!!!!!!!!

3 Jul Jul | Web | 5. dubna 2009 v 20:26 | Reagovat

na to se taky dostane,neboj

4 Terka-Prue tvé sb Terka-Prue tvé sb | Web | 6. dubna 2009 v 14:41 | Reagovat

ahojky jak je? co škola? já obíhám sbnka

zatím papa

5 Terka-Prue tvé sb Terka-Prue tvé sb | Web | 6. dubna 2009 v 14:42 | Reagovat

bezva

6 nat nat | Web | 6. dubna 2009 v 17:12 | Reagovat

mno to doufam

7 Watcookie Watcookie | Web | 6. dubna 2009 v 18:04 | Reagovat

Tak kapitolka je nádherná a i k zamyšlění:-)moc se mi líbí povídka Soumrak je překrásná:-)prosím napiš mi komentář k nové kapče na blogu, děkuji:-) papík;-)

8 Terka-Prue tvé sb Terka-Prue tvé sb | Web | 7. dubna 2009 v 19:12 | Reagovat

ahojky tak co jak se máš? už se těšíš na prázdniny a velikonoce?

obíhám sb, zatím papa

9 P.e.t.r.a P.e.t.r.a | E-mail | Web | 8. dubna 2009 v 20:01 | Reagovat

Ahoj, dala jsem na blog 10. díl povídky, tak pokud budeš mít zájem, přečti si ho :)

10 .: SuSi :. .: SuSi :. | Web | 15. dubna 2009 v 19:36 | Reagovat

jej, je to skvelá poviedka a ja už
sa hrozne teším na to ako to bude
pokračovať.

11 miriela miriela | Web | 1. května 2009 v 22:45 | Reagovat

haluz:D aj ja chcem volvo :( no som zvedavá čo bude ďalej, zatiaľ si ma len navnadila...

12 Aňulka Aňulka | Web | 8. července 2009 v 12:14 | Reagovat

První, co mě napadlo bylo, že Volvo chci taky...a asi jsem nebyla sama:-D
Opravdu je to moc dobrá povídka a už jen tím Volvem to připomíná Stmívání tak moc, že ten Rozbřesk asi fakt odložím:-D
Moc se ti to povedlo...ale Karen je mi fakt moc líto, to s těmi rodiči:-(

13 Arnošt Arnošt | E-mail | Web | 16. listopadu 2011 v 11:09 | Reagovat

Info jsem vstřebal - Třídní původ? Moji předkové byli neandrtálci:-))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama