2.Kapitola-Průzkum

10. července 2009 v 19:28 | Jul |  Soumrak-začátek života
Takže jak jsem slíbila, je tu druhá kapitolka a pro začátek menší upoutávka.

"Co se ti tak hrozného stalo?"

*****
"Jak se tomu můžeš smát?"

*****
"Promiň, ale čekám na černovlásku s modrýma očima"

*****

"Potěšení je na mé straně, Karen Harperová



Ráno s hrůzou zjišťuji, že už mi zbývá necelých 47 dní do konce prázdnin. Za těch pouhých 15 dní jsem skoro vůbec nic neudělala, jen jsem naplánovala jak moc systematicky budu vyklízet můj pokoj, posekala jsem trávník, přetřídila věci v garáži, obdivovala své nové auto, s Annou a Benem jsme přetřeli a napustili bazén,znovu jsem obdivovala své nové auto a usoudila jsem že bych ho mohla taky trochu umýt, po umytí jsem ho opět obdivovala (asi si říkáte, že jsem na něm závislá, ale já se na něj jen nemůžu vynadívat) no a nakonec jsem opět plánovala, kdy se pojedu podívat na nový dům, což znamená že ještě musím prozkoumat mapu kudy pojedu a tak to musím ještě udělat dnes, ale to možná až večer. Teď se především musím jít převléct a hlavně zkrotit to hnízdo co mám na hlavě. Ještě zvažuji jestli opravdu mám vylézt z vyhřáté postele, ale slunce je tak dotěrné a svítí mi do obličeje, takže mi nic jiného nezbývá. Už doopravdy vstávám, ale ze všeho nejdřív se musím podívat kolik je dnes stupňů…A sakra, dnes je tam hned po ránu 25ºC, což by nebyla až taková hrůza kdyby to nebylo ve stínu. Když jsem se pozorněji podívala z okna, uviděla jsem, že už Anna pracuje na zahrádce, takže bych si měla pospíšit….Rychle jsem na sebe navlékla kraťase a nátělník, ale stále nevím jak zkrotím mé vrabčí hnízdo na hlavě, no co, nejlepší bude když je dám do gumičky, jenže to by tady nějaká musela být, …. párkrát ji obmotám a mám hotovo, už můžu vyrazit. Schody dolů beru po třech, div že si něco nezlomím.V kuchyni se ani nestačím zastavit, natožtak pozdravit Bena- něco jako mé křiknutí měl být pozdrav na dobré ráno, no, snad to pochopil- už jsem na konci kuchyně, jen pouhé dveře mě dělí od zahrady a tak instinktivně zvedám ruce před sebe, abych je rozrazila….A sakra…Vrazila jsem do dveří- zapomněla jsem, že se v kuchyni otevírají dovnitř- za mými zády se ozval tlumený smích, který jsem se rozhodla ignorovat a pokračovala jsem na zahradu kde už na mě čekala Anna.

"Promiň teto, nějak jsem dnes zaspala"

"To nic Karen, vždyť je teprve půl deváté a dnes toho není moc v plánu, navíc kdo by potřeboval pomoc při rytí záhonků, já teda rozhodně ne, ale měla bych na tebe prosbu"

"Sem s ní, chceš abych posekala trávník, nebo…" to už jsem nestihla doříct, protože mě přerušila


"Nic takového, jen mi prosím zajeď do obchodu, na stole je seznam věcí které potřebuji a peníze"

"To už v ledničce nic není? Vždyť jsme byli nakoupit před dvěma dny"

"To ano, byli, jenže dnes začnu vařit na zítřejší večer" Co může být zítra večer? "No, s Benem máme výročí a tak mu chci udělat radost jeho oblíbenou večeří" Tak to už chápu

"Aha, tak to asi zítra vyrazím na celodenní průzkum do Forks a rovnou se zastavím v mém novém domě, takže mě můžete čekat až někdy kolem oběda další den" Alespoň to tam trochu poznám

"Když už mluvíš o Forks a o domě, kdy se chceš stěhovat?" Touto otázkou mě dostala

"To ještě nevím, ale chtěla bych do konce do půlky srpna, abych se stihla zabydlet. Mimochodem, je už v něm něco nastěhované?"
"Ano, všechno až na tvůj pokoj. Kdybys potom potřebovala s něčím pomoct, třeba s balením věcí, neboj se a přijď"

"Děkuji,budu jenom ráda když mi pomůžeš …. Nejspíš bych už měla vyrazit na ten nákup, tak zatím" Rozloučila jsem se odešla do mého pokoje se převléct.

OOOOooooOOOOoooo

S převlékání jsem hotova, už jen musím najít klíče od auta a můžu vyrazit.. Pro nic, za nic je nemůžu najít- znovu jsem prohledala poličku s knihami, šuplík s nepotřebnými věcmi a stůl… Kam jsem je jenom dala ? Po několika neúspěšných pokusech jsem se znaveně sklátila na postel,když v tom mě něco začalo tlačit v pravé zadní kapse…Ha, našla jsem je! Z pokoje jsem vyběhla jako namydlený blesk. Schody opět beru jako ráno po třech, div že nezbořím celý dům. U dveří k zahradě se zastavím, aby se mi náhodou nestala nehoda. Nakonec projdu dveřmi bez nehody a rovnou mířím do garáže pro auto. Zase se neudržím při pohledu na něj a musím ho obdivovat- to obdivování trvalo dobrých pět minut. Nasedám do něj a startuji. Pomalu vyjíždím z garáže, samozřejmě bez nehody, a mířím si to do obchodu.


oooooooooOOOOOOOOOoooooooooOOOOOOOOOoooooooooOOOOOOOOOooooooooo


"Jsem doma" Zvolala jsem ze dveří

"Jdeš akorát včas na večeři"

"Já dnes večeřet nebudu, přešla mě při cestě zpět chuť "

"Co se ti tak hrozného stalo?"

"Opravdu to chcete vědět?" Zeptala jsem se pro jistotu. Odpovědí my bylo jejich přikývnutí. "No, přejížděla jsem přes křižovatku, samozřejmě na zelenou, když v tom do mě jeden idiot skoro vrazil! Nejspíš si myslel, že když má auto Pagani, může si dělat všechno… magor!" Anna s Benem se na mě chvíli dívali s otevřenou pusou, ale poté se otočili a začali se o něčem bavit.Využila jsem situace a nenápadně zmizela k sobě do pokoje hledat můj malý vysněný domek na mapě.


oooooooooOOOOOOOOOoooooooooOOOOOOOOOoooooooooOOOOOOOOOooooooooo




Je čas vyrazit. Mapu jsem studovala půlku noci, ale stále se v ní nevyznám, takže nejspíš pojedu naslepo…. Cesta ubíhá pomalu a už se dokonce začínám nudit. Nikde nikdo, dokonce není jediného živáčka na silnici, tak "trochu" přidám a pustím si rádio pořádně nahlas. Zrovna hrají moji oblíbenou od The Veronicas- Untouched, tak neváhám a dám se do zpěvu. Zrovna v té nejlepší části se kolem mě prořítí ten idiot v Paganim, který má tak jak o já puštěné rádio trochu víc nahlas, než mívají normální lidé a jak naschvál chvíli jede vedle mě, takže trochu zpomalím, abych zjistila jeho reakci. Ano, přesně jak jsem čekala, ten egoista si myslí, že to vzdávám, ale to se plete. Snad každý soutěživý člověk jako já by ho pronásledoval a snažil se ho předjet, jenže nejsem nenormální, abych se snažila předjet takového imbecila a možná i zničila motor mému milovanému autíčku. Samozřejmě jeho jízdu musím nějak okomentovat a zrovna na jeho styl řízení s hodí snad jenom zdvižený prostředníček.

Konečně město Forks. Snad to najdu hned napoprvé….. Hodiny už tu bloudím, začíná pršet a stále to nemůžu najít, nejspíš zastavím zeptám se někoho. Zrovna u cesty jde nějaká brunetka, která vypadá, že se tady vyzná, tak se rozhodnu zastavit.

"Eh..Ahoj, mohla by jsi mi poradit, kde tady najdu ulici York Ave?" Brunetka se na mě mile usmála a odpověděla

"Jasně, bydlím poblíž, takže jestli by ti nevadilo…" Vypadalo to, že nejspíš vím, na co se chce zeptat, takže jsem ji od toho trápení vysvobodila.

"Vůbec, klidně si nastup"

"Ty jsi tady nová, že? Já jsem Angel Lofstadová" Představila se mi

"Těší mě, Karen Harperová. Ano, zrovna se stěhuji. Moji rodiče si tady koupili domek, ale po jejich smrti jsem ho zdědila já."

"Tak to je mi líto….. Ve Forks se určitě rychle zabydlíš. Mimochodem, jaká byla cesta"

"Opravdu skvělá" Prohlásila jsem s ironií v hlase "Jednou jsem jela nakoupit a při cestě domů do mě skoro narazil nějaký idiot co řídil Paganiho a zrovna toho imbecila jsem potkala dnes. Ti lidé jsou opravdu neuvěřitelní a sebetřední. Myslí si, že když mají skvělé auto, můžou jezdit po silnici jako hovada" Dokončila jsem svůj monolog a ulevila si, že jsem to konečně někomu řekla. Angelina reakce byla zvláštní- začal se smát
"Jak se tomu můžeš smát?"

"Ten idiot se jmenuje Chris Culton a je to idol většiny dívek u nás na škole. Jeho největší a nejneúspěšnější obdivovatelkou je Daphne Sandersonová. Zkoušela to u něj snad tisíckrát, ale pokaždé ji nějak usadil. Jeho poslední "výmluva" byla: "Promiň, ale čekám na černovlásku s modrýma očima, což ty rozhodně nejsi". Má sice modré oči, ale je to blondýnka a k ní všechny ty vtipy o její barvě vlasů opravdu patří a nejen to, je i hrozně majetnická. Každou holku co promluví na Chrise okamžitě po jejich rozhovoru seřve, co si to dovoluje mluvit s jejím klukem….. Tady zaboč doleva a jsme tam"

" Tak tomu se říká pravá blondýnka. Angel, nechceš tady raději zůstat do té doby, než ten liják přejde"

"Jestli ti tu nebudu překážet, tak ano" Skromná, podle skromnosti nejlíp poznáš inteligentního a milého člověka.

Auto jsem zaparkovala do garáže a konečně jsem se mohla po té dlouhé cestě protáhnout. Ani jsme nemuseli přecházet tím deštěm, protože z garáže vedl do kuchyně. Ta byla opravdu skvostná. Anna ví, že strašně ráda vařím a tak zařídila kuchyň přesně takovou, jakou jsem kdysi obdivovala v jednom z časopisů. Zvědavost mi nedala a musela jsem nakouknou do obýváku. Opět se mi naskytl pohled na nádhernou místnost. Ale už dost obdivování.
"Co takhle pustit si film? Nemyslím si, že to bude je taková ta letní sprška" Navrhla jsem

"Proč ne. Jestli by ti to nevadilo, navrhovala bych nějaký horror nebo krvák" Ta holka mi snad čte myšlenky

"Moje oblíbené. Může být Saw4 ?"

"Ten díl jsem ještě neviděla, takže rozhodně souhlasím" Vypískla nadšeně Angel

"Super, jen zajdu udělat popcorn a můžeme začít…."


Obdivuji toho, kdo to vymyslel. Je mazaný, ale i krutý. Jak by mu asi bylo, kdyby se role obrátily- on by byl oběť a oběť by byla on. Sice se snaží ty lidi poučit, ale k čemu jim to bude, když nejspíš neuspějí ve hře? Nejlepší byl ten strhující konec. Dva kolegové byly uvězněni- jeden stál na ledové krychli. Kdyby z ní seskočil, přivodil by elektrický šok svému kolegovi. Policista měl 9 hodin na to, aby našel a zachránil své kolegy, ale on bohužel rozrazil dveře v 8:59 a tím způsobil jejich smrt. Tomu, co stál na té krychli rozdrtily hlavu další dvě ledové krychle, které byly zavěšeny na stropě a tím ,že kostku přestal jistit, přivodil onen elektrický šok, prostě skvělé.

Byl už pozdní večer a Angel se nechtělo jít domů, takže zůstala se mnou v domě. Rozestlaly jsme si na pohovce a ještě dlouho do noci jsme si povídali o svém životě.


oooooooooOOOOOOOOOoooooooooOOOOOOOOOoooooooooOOOOOOOOOooooooooo

Ráno nastal můj odjezd. Angel mě sice přemlouvala, ať ještě zůstanu, ale Anně jsem slíbila, že hned další den přijedu, takže nezbývalo nic jiného, než se rozloučit.

Ani ne za čtyři dny mi volala An, že musím okamžitě přijet, že má pro mě překvápko.

oooooOOOOOoooooOOOOOooooo

O týden později

"Ahoj An, co je tak důležitého, že jsem musela okamžitě přijet?"

"Otoč se na ten dům za tebou, co u něj vidíš?"

"Auto Pagani, no a ?"

"No a? To si snad ze mě děláš srandu?!"

"Počkej, už vím! To si ze mě děláš srandu, že se sem přistěhoval! Kdy?" Otočila jsem se na Angel s několika otazníky v očích

"V ten den co jsi odjela"

"A to jsi mi to …" Nestihla jsem to doříct, protože nás někdo přerušil

"Ahoj Angel" Pozdravil ji nějaký kluk

"Ahoj Chrisi" Pozdravila ho taky

"My se asi ještě neznáme. Těší mě, Chris Culton" Otočil se na mě představil se mi.

"Potěšení je na mé straně, Karen Harperová. Konečně mám tu čest poznat se s tím pirátem silnic, co jezdí jako hovado a má puštěné rádio co nejvíc nahlas" Tak tohle jsem sice nechtěla říct až tak na rovinu, ale jsem za to i celkem ráda a tak se raději ještě mile usměji.

"Ano, to jsem já. A ty musíš být ta, co jezdí jako poloviční hovado, ale má taktéž rádio puštěné dost nahlas a do toho si ještě zpívá"

"Přesně jsi mě vystihl. Prostě to shrnu, oba jezdíme jak… no, už jsme to tady řekli jak co, takže si ani nemáme co vyčítat."

"Souhlasí. Bohužel už budu muset jít. Doufám že se brzo uvidíme" A jak rychle přišel, tak i odešel.

" Imbecil! Já mu dám že jezdím jak poloviční hovado! No to si ještě hošánek pěkně schytá!" Začala jsem potichu nadávat, načež se An rozesmála. Přišlo jí totiž velmi vtipné, že mu nějaká holka něco vyčetla. Jestli tohle ještě nikdy nezažil, tak se má na co těšit, protože Karen Harperová nenechává věci jen tak…..









 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Čteš povídku Soumrak- začátek života

Ano
Ne a ani nechci
Ne,ale chci

Komentáře

1 Aňulka Aňulka | Web | 10. července 2009 v 19:47 | Reagovat

Je to nádherné, bezkonkureční a nějak moc mě to dostalo!Karen se mi začíná líbít...to teda pěkně setřela, když se jí představoval. :-D  :-D  :-D
Strašně se mi to líbí a ne proto, že tam jsem, ale protože je to dost luxusní věc!
Ale já a skromná a inteligentní? :-D  O_O No to určitě...fakt mě to rozesmálo:-D
P.S:Jupí!!!!Svezla jsem se ve Volvu!!!! O_O

2 Terka-Prue tvé sb Terka-Prue tvé sb | Web | 11. července 2009 v 11:24 | Reagovat

moc krásný

3 Lucy-y Lucy-y | E-mail | Web | 12. července 2009 v 21:45 | Reagovat

páni,pěkně napsaný,snad bude pokračování co nejdřív :)
P.S.:Nechceš se podívat na můj nový blog a nechat komentík?Děkuju...

4 nat nat | Web | 13. července 2009 v 13:06 | Reagovat

ze hoavdo a polovicni hovado,na to jak dlouho te znam z toho porad nemuzu! co ty nevymyslis?!a chris se mi zacina libit ;-)

5 Andii Andii | E-mail | Web | 16. července 2009 v 12:43 | Reagovat

Týjo, fakt dobré! =) Máš dobré nápady =)  :-D

6 Terka-Prue tvé sb Terka-Prue tvé sb | Web | 19. července 2009 v 11:53 | Reagovat

ahojky obíhám svoje love sbnka, tak se hlásím
zatím papa

7 Siriusshe Siriusshe | Web | 28. července 2009 v 7:42 | Reagovat

ahojky jak se máš? =)
vypadáto,že my jsme vztali z mrtvých,no ale ještě se uvidí =)

8 Tinka Tinka | Web | 20. února 2010 v 21:35 | Reagovat

Tak ta povídka se mi vážně líbí :) Hlavně ten konec, ten byl úžasnej :-D

9 LuciQ LuciQ | Web | 14. března 2010 v 19:40 | Reagovat

XDD tohle byla skvělá kapitolka!!!! Už se těším na další!! xD

10 Claudio Claudio | E-mail | Web | 22. listopadu 2011 v 12:28 | Reagovat

Super, blog. Jdu ještě něco počíst....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama