3.Kapitola- Otrava jménem Christopher Culton

6. srpna 2009 v 14:30 | Jul |  Soumrak-začátek života
Konečně je tu 3.kapitola. Promiňte mi za ten konec, ale prostě tak musí být, takže potom můžete zkusit hádat, kdo to byl- to jsem sice předběhla, ale co...Tak si ji užijte.



Tak tohle se opravdu může stát jenom mě! Je půl dvanácté večer a já stojím na malém plácku vedle dálnice, která vede do Forks. No chápete to? Ne?! Tak počkat, asi jsem Vám neřekla, o co go. Jako obvykle stěhuji některé věci, přesněji řečeno poslední věci, co mi zbyly doma. Hezky si jedu po dálnici a co se nestane! Samozřejmě, dojde mi benzín. No a tak tady už stojím hodiny a čekám na nějaké kolem jedoucí auto, ale bohužel nikde nikdo. Naneštěstí Angel ji asi budu muset zavolat.

"Haló? Kterej kretén mi volá uprostřed noci?!" Ozval se z telefonu Angelin ospalý, ale především naštvaný hlas

"Ahoj An, tady Karen…no víš, mám takový malý problém."

"Vyklop to, nemám na to celý den. Mám na to už jen půl hodiny."

"Jasně. Takže to vezmu ve zkratce: Došel mi benzín."

"Cože? To si snad ze mě děláš pozadíčko! A jako jak ti mám asi tak pomoct?" Začíná být aktivní, ale asi to, že jsem ji vzbudila způsobilo tu její napruženost.

"Třeba že by jsi přijela ty, nebo za mnou někoho poslala?" Navrhla jsem nevinně.

"Opravdu skvělé možnosti. Na tu první okamžitě zapomeň. Ta druhá se připouští, ale koho ti tam pošlu?" Zamyslela se na chvilku An.

"Počkej, někoho vidím v dálce a vypadá to, že odbočuje….. A sakra.." Tak ta osoba mi tu ještě chyběla..

"Co je? To je snad dobře, že někdo odbočuje." Zeptala se An vyděšeně, jako bych se zmínila o nějakém psychopatovi.

"Jo, bylo by to dobře, kdyby ten "někdo" nebyl ten imbecil!" Odpověděla jsem jí s hrůzou a naštváním v hlase.

"Tak to si to užij, potom mi musíš sdělit všechny podrobnosti, tak papa."

"Počkej, nenechávej mě tady s tím individuem samotnou! Nééé!" Volala jsem do telefonu v panice….. Pozdě, ta zrádná kamarádka, mě v tom nechala. Však já jí to taky jednou oplatím, jen si počkám na tu správnou chvíli…

"Jé, ahoj, já jsem si říkal, že tu vidím někoho známého." "Přivítal" mě ten chytrák s úsměvem na tváři.

"No nazdar, taky jsem si říkala, že vidím někoho známého." Taktéž jsem ho přivítala, ale ne asi tak, jak si to představoval. On to asi myslel v dobrém smyslu slova, ale já ne.

"Tak v čem je problém?" Zeptal se. Počkat, on se zeptal? To snad nemyslí vážně! Po tom, co mi řekl to odpoledne je vážně ten problém velký.

"No, záleží jak to vezmeš. Já žádný problém nemám, ale jaksi došel benzín."

"Hmm, počkej, zajdu se podívat." A odešel se podívat. Myslím, že tam ani nemusí chodit, stejně tam má jeden kanistr navíc, kdyby náhodou…Už se vrací, ale nic nenese!

"Ty nemáš žádný kanistr s benzínem navíc? To si snad ze mě děláš srandu!" Začala jsem propadat panice.

"Jo, dělám si z tebe srandu. Copak si myslíš, že jsem takový imbecil, že bych sebou nebral jeden navíc a pak skončil jako ty?" Dobíral si mě s pobaveným úsměvem na tváři.

"Tušila jsem to. A když jsme u toho, tak u tebe je možné všechno…"

"No, všechno ne, ikdyž…" Nakousl větu a pak se snažil udělat zamyšlený výraz, který mu rozhodně nešel.

"Nehraj tady na mě, že se snažíš přemýšlet a radši mi prosím přines ten benzín."

"Samozřejmě, ale mám jednu podmínku"

"Vyklop to, nemám na to celý den, mám na to přesně deset minut." Napodobila jsem An.

"Přinesu ti ten kanistr, když budu u tebe moct zůstat do šesti." Sdělil mi s úsměvem, který by asi omráčil každou fiflenu. Zato mě nebylo zrovna moc do smíchu, takže: OMFG!!

"A to jako proč?" Zeptala jsem se jako malé dítě, které stále něco nechápe.

"No, má praštěná sestra pořádá u mě doma pyžamovou párty."

"Proč do šesti?"

"No, v pět ten večírek končí a v šest bude Lil hotová s úklidem."

"Aha, takže to znamená, že s tebou budu muset přetrpět šest hodin.?"

"Jo."

"V jedné místnosti?"

"Pravděpodobně." Tak to mě asi potom, ne asi, ale určitě odvezou!

"OMFG!, radši pojeďme, jinak pěkně zmokneme."

"Jak si přeješ…Mimochodem vybírám film." Oznámil mi dřív, než nasedl do auta a odfičel si to ke mně domů.

oooooOOOOOooooo

"Máš nějaké horory?" Zeptal se mě a dál se přehraboval ve filmech.

"Samozřejmě! Co si to o mě myslíš, že bych doma neměla jediný horor?"

"Ne, ptal jsem se jen tak pro kontrolu."

"Jestli chceš nějaký pořádný, tak počkej, hned ho najdu. Kdyžtak běž udělat popcorn" No tak to se asi hošánek zblázní co mu tam pustí.

Začala jsem se přehrabovat v těch hromadách filmů, abych našla všechny tři díly... Zanedlouho přišel Chris s velkou mísou popcornu a…Co to je? Uhm, vypadá to na vodku, takže se mohlo začít.

"Doufám, že je to nějaký opravdu velký horor, na který se skoro nedá dívat."

"Jasně že je, já jsem ho viděla jen jednou a pak jsem už jsem neměla odvahu se na něj podívat." Ujistila jsem ho, ikdyž si myslím, že mi nevěří.

Tak či tak už se z televize začaly ozývat první melodie z filmu a dokonce už i naběhl velký nápis- High School Musical.

"Říkala jsi, že to bude horor!" Otočil se na mě zmateně a čekal na vysvětlení.

"Pro mě to horor je. Poslouchat to jejich skřékání a dívat se na ty jejich přeslazené scény…Brr, měli by se osolit!" Okomentovala jsem jádro filmu.

Dokonce to vypadalo, že Chris pochopil, proč tyto tři filmy nesnáším, takže jsme mohli pokračovat v sledování tohoto opravdu hrozného "hororu". Naštěstí v půlce druhého dílu Chris začal jančit, že už dál nesnese se dívat na takovou slaďárnu a na uklidnění se napil vodky. Zatím co on si tam v klidu popíjel a léčil se tak z traumatu, přešla jsem k oknu. Venku vládlo mé oblíbené počasí. Pršelo. Někteří si myslí, že déšť je na nic, ale mě to uklidňuje. Pokaždé, když jsem na dně a nevím co dělat, sednu si na parapet a sleduji kapky deště jak padají na zem. To mi vždy pomůže.

"Nádherné počasí, že?" Zeptal se Chris a přistoupil za mnou k oknu.

"Jo, je tak uklidňující."

"Tak to je snad první věc, na které se shodneme." Začal se smát. Sice nevím proč, ale také jsem se tomu začala smát. Asi to bylo tím počasím, nebo že už jsem měla trochu popitého. A tak jsme se tam smáli společně ještě deset minut. Ještě nám zbývala hodina, kterou jsme se rozhodli strávit výslechem toho druhého.

"Největší otrava pod sluncem." Moje oblíbené téma.

"Řekl bych že Daphne Sandersonová. Pokaždé když na mě nějaká holka jenom promluví, začne jí to vyčítat. Dělá, jako bych byl její majetek…Teď ty."

"No, jelikož sourozence nemám, žádný kluk si mě nepřivlastňuje a na nikoho jiného si nemůžu vzpomenout, tak zbýváš ty." Oznámila jsem mu s úsměvem na tváři a udělala jsem nevinný psí pohled, aby mi alespoň trochu odpustil.

"Nejsi tak trochu drzá?" Zeptal se, ale na očích mu bylo vidět, že i ho to pobavilo. " Knížky"

"Zajímavé téma, nečekala bych, že rád čteš. Takže nejraději mám fanfiction. Při těchto knížkách, nebo povídkách utíkám do svého vysněného světa, kde je všechno tak, jak bych chtěla."

"No, já rád nečtu, ale prostě mě to zajímalo. Mohl bych navrhnou ještě jedno téma?"

"Jistě."

"Rodina." Teď začínám litovat, že jsem mu to svolila.

"Na toto téma nerada mluvím. Byli rozvedení. Když mi bylo šestnáct, moji rodiče měli autonehodu. Nějaký opilý muž vjel do protisměru a jezdil ze strany na stranu...Když si ho můj otec všimnul, zabrzdil, jenže tím to udělal ještě horší. Dál už nic nevím, protože nám to policie nechtěla říct." Při vzpomínce na ně se mi do očí draly slzy. Ovšem pouhým zamrkáním jsem je stihla zakrýt.

"Tak to je mi moc líto. Znám ten pocit. Když jsem byl ještě malý, začal náš dům hořet. Matka se mnou vyběhla ven, ale otec zůstal uvnitř, aby zavolal hasiče a to se mu stalo osudným. Odvezli ho do nemocnice s četnými popáleninami. Bohužel svým zraněním podlehl. Za necelé dva roky ji na přechodu srazil opilý muž a když ji uviděl, zpanikařil a narazil do nějakého domu."

"Tak to mě moc mrzí. Měl jsi to o hodně těžší než já. Měl jsi alespoň jednoho z nich a pak si přijde nějaký opilý kretén a je po všem."

"Jo, já vím. Asi už bych měl jít, je něco po šesté a Daphne už nejspíš bude zuřit, kde jsem."

"Počkej, Daphne?"

"Jo, má sestra. Lily Daphne Cultonová. Tu blbou blonďatou fiflenu jsem nemyslel. Někdy může přijít na návštěvu a můžu vás seznámit, ikdyž pochybuji, že sestra bude alespoň na tebe příjemná. "

"Jasně, tak zatím."

oooooooooOOOOOOOOOoooooooooOOOOOOOOOoooooooooOOOOOOOOOooooooooo



"Už zbývá necelý týden a jdeme do školy. Hrozně to uteklo." Konstatovala An, zatímco jsme si sedali na lavičku na terase.

"Souhlasím, chtělo by to zastavit čas."

"Mimochodem, jak jsi si užila večer s Chrisem?"

"Nijak, dívali jsme se na film a potom si povídali." Odpověděla jsem jí suše. Pohle jejího výrazu jsem poznala, že si myslí, že bylo i něco víc, ale co, ať si myslí co chce.

"Vyklop to."

"To je vážně všechno"

"Když myslíš, ale ty mi to stejně jednou povíš." Zakončila Angel naši debatu s ďábelským úsměvem na tváři.

"Mimochodem, když budu ve škole nová, že mě budeš doprovázet alespoň první týden na hodiny? Nechci totiž skončit jako Lindsay Lohan ve filmu Protivný sprostý holky."

"To je snad samozřejmost, ale budeš mě muset vozit do školy."

"Tak toto je taky samozřejmost."

oooooooooOOOOOOOOOoooooooooOOOOOOOOOoooooooooOOOOOOOOOooooooooo



Můj první den ve škole. Chodby jsou přeplněné a všichni do sebe téměř narážejí. Štěstí, že mě Angel doprovází, jinak bych se mezi všemi dočista ztratila. Hloučku studentů k nám míří nějaká zrzka.

"Ahoj Angel, kdo to je?" Zeptala se mile ta zrzka An.

"Ahoj Abbi, to je Karen Harperová, letos je tu nová."

"Těší mě, já jsem Abigail Morálesová."

"Mě taky."

"Co máte jako první hodinu." Zajímala se Abbi. Ta holka mi přišla milá. Sice ji znám jen minutu, ale i tak..

"Já mám matiku a Karen chemii." Odpověděla i za mě Angel

"Tak to s Karen asi půjdeme spolu, já mám taky chemii." Jako souhlas jsem jenom přikývla.

"Super, aspoň nebudu muset spěchat na hodinu. Takže po hodině si dáme sraz před jídelnou, ok?"

"Ok." Odpověděly jsme s Ab unisimo a odcházely na hodinu.

"Hodiny chemie nejsou o ničem, takže se tam klidně prospíš. Pan Bines nedává žádné testy, úkoly, protože si myslí, že je to zbytečnost. Výjimkou bývají někdy zápisy, kdyby nám někdo někdy kontroloval sešity."

"Tak to zní zajímavě. Mimochodem, není vedle tebe volné místo?" Zeptala jsem se s nadějí v hlase, že bych mohla sedět vedle někoho, koho alespoň trochu znám.

"Je a jsem za něj ráda. Lavice jsou po třech a mezi mnou a jedním kreténem je volné místo, takže za mě ano. Nevím jestli bude on souhlasit, ale tak či tak, je to poslední místo v celé třídě." Tak to mě Abbi moc potěšila. Může snad existovat někdo ještě horší než Chris? Naštěstí moje otázky budou brzy vyslyšeny. Právě jsme vešly do třídy a Ab mě vedla k lavici, kde sedává. Zatím ani na jednom místě ta třetí osoba neseděla, takže jsem zvědavá, kdo příjde… Za dvě minuty zvoní a místo je stále volné, naneštěstí poslední volné. Naposledy vzhlédnu ke dveřím, rozhodnutá, že to bude opravdu naposledy. Skvělá zpráva, ten kretén je Chris, takže další, koho tu znám.

"Nazdar dámy, to je ale krásný počas, co?"

"Byl dobrý, dokud jsi nepřišel." Sykla na něj Abbi

"Ahoj, takže se opět potkáváme, co?" Pozdravila jsem ho se značnou dávkou ironií v hlase.

"Jo, už to bude tak."

Hodina ubíhala pomalu. Pan Bines nám pustil nějaký nezáživný film, který se ani netýkal chemie. Jediné, co mě udrželo vzhůru, byly menší rozpory Ab a Chrise. Každých pět minut měli nějaký problém. Jednou ona nechtěně drcla do stolu, potom on vrzl židlí, takže si dokážete představit ten děs. Konečně zbývaly poslední tři minuty, když nám pan Bines zadával nějakou práci.

"Teď se připrav, určitě to bude nějaký zápis." Ozval se Chris

"Jo, vždy se s ním vsázím, kolikátá to bude strana."

"Takže na příští hodinu si napište zápis ze strany.." Profesor začal hledat onu stranu, takže začaly sázky.

"Myslím, že to bude strana devatenáct." Řekla plně rozhodnutá Abigail.

"To asi těžko Moralesová, bude to strana dvanáct." Odporoval jí Chris

"Nesouhlasím, pravděpodobně to bude strana patnáct a budou to... Alkany." Proč jsem to řekla? Vždyť jsem k tomu neměla žádný důvod, ale…

"Takže to bude strana patnáct." Prohlásil profesor a ve mně hrklo. Než jsem svoji úvahu vyřkla, jako by mi to opravdu nějaký hlas v hlavě našeptával, ale nevím čí. Možná se mi to zdálo a mám jenom halucinace…

Naštěstí zvonilo a tak jsem vystřelila z lavice jako namydlený blesk. Nezajímalo mě, že máme s Abigail dojít za Angel před jídelnu, teď jsem měla jiné starosti. Prostě jsem si to musela srovnat v hlavě a hlavně vzít si věci na další hodinu. Stála před skříňkou a uvažovala o tom, co se stalo v hodině. Někdo mi najednou zaklepal rameno. Když jsem se otočila, uviděla jsem…
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Čteš povídku Soumrak- začátek života

Ano
Ne a ani nechci
Ne,ale chci

Komentáře

1 Aňulka Aňulka | Web | 6. srpna 2009 v 16:54 | Reagovat

Krásné!!!Vypadl nám proud, takže jsem to nemohla přečíst dříve, což mě mrzí:-(
A to s tou půlhodinkou bylo vžně skvělé, smála jsem se jako blázen.A Abigail je docela legrační s těmi hádkami!Ale zajímalo by mě, čí hlas napověděl tu stránku patnáct...
Shrnu to: bylo to boží!!!!:-)

2 vivienne vivienne | Web | 7. srpna 2009 v 18:43 | Reagovat

pěkný, jenom se tě chci zeptat proč jsi to takhle usekla??!! rychle dej další kapču sem strašně napnutá

3 nat nat | Web | 8. srpna 2009 v 0:20 | Reagovat

mno celkíove to byla uzasna kapca ale mam výtku. Ještě pořád pises chrisovu sestru daphne podle me? :-D  :-D vys ze ja vecirky zasadne neporadam a ani nic jineho! jinak jako vzdy uzasne!

4 Jul Jul | 8. srpna 2009 v 7:50 | Reagovat

Že ne? Možná tak v reálu je nepořádáš, ale na stránkách wat-cookie jsi hlavní vymetačka večírků a tam ti to rozhodně nevadí (možná to bude tím, že ona nezná tvůj charakter) No nic, je to prostě moje povídka a trochu si tě upravím  :-D

5 nat nat | Web | 8. srpna 2009 v 9:30 | Reagovat

njn, ale trochu?? mozna tak jedine co na me sedije tahle veta: Někdy může přijít na návštěvu a můžu vás seznámit, ikdyž pochybuji, že sestra bude alespoň na tebe příjemná. " :-D  :-D

6 Andii Andii | E-mail | Web | 9. srpna 2009 v 22:06 | Reagovat

Dobře useklé :-D POKRAČOVÁNÍ!! :-D:-D už se těším :-)

7 B B | Web | 12. srpna 2009 v 13:08 | Reagovat

ahoj už začal poslední trosečník tak ke mě jukni na info

8 Tinka Tinka | Web | 20. února 2010 v 21:48 | Reagovat

Že by Chrise nebo nějakýho jinýho upíra? :-D Chris se mi začíná líbit čím dál víc, těším se na další kapitolu :)

9 LuciQ LuciQ | Web | 14. března 2010 v 19:56 | Reagovat

fajn fajn fajn..co takhle další kapitolu? XDDD
Krásnej díl ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama