2. Kapitola- Rodinná výchova

27. ledna 2010 v 19:37 | Jul |  *Believe in Miracle*
Chňa chňá. Že mi to ale trvalo? Konečně (nebo snad bohužel) je tu další kapitola vaší (ne)oblíbené povídky. Můj humor je trošku ochablý, takže se nejspíš moc nenasmějete, ale co už, jsem prostě taková.










Zasnoubená…První věc, na kterou myslím hned po ránu. A to ještě k tomu opravdu nepříjemná. Vědět, že už brzy budu někomu "patřit" je strašné.
Jediná pozitivní věc na tom je, že už dnes odjíždím do Bradavic, ale i tato věc má svou stinnou stránku. Každý den, každou hodinu a každou minutu budu muset potkávat svého nastávajícího, všemi milovaného a zbožňovaného manžílka. Bude zázrak, jestli ho nezabiju už ve vlaku.
"Alexando!Už je čas. Pojď okamžitě dolů, jinak nestihneš vlak a zůstaneš doma, což by se nejspíš nikomu z nás nelíbilo." Volá na mě má aristokratická matka převelice "milým" hlasem.
"No jó, vždyť už jdu!" Křičím a věnuji poslední pohled svému pokoji. Už na schodech jsem si
povšimla překvapeného a zároveň neidetinfikovatelného výrazu.
"Kde máš kufr!" Štěkla na mou adresu máti.
"Přece v kapse, nebudu se s ním tahat." Objasnila jsem jí situaci a dál si jí nevšímala a pro jistotu si šáhla do kapsy, abych se ujistila že tam opravdu je.
Nádraží už je dle mého názoru příliš přecpané a jsem ráda, že svůj kufr netáhnu v ruce, jinak bych všechny s ním omlátila. Další výhodou je, že HO třeba tak brzo nepotkám.
Najednou jsem ucítila, jak mi někdo položil ruku na rameno…A sakra, ten debil mě našel dřív, než jsem čekala. Asi ho přivítám pořádným kopancem do rozkroku, aby alespoň týden nemohl používat to své světoznámé nářadíčko… Když už jsem se připravila, že provedu onen kop, při otočce jsem spatřila zrzavé vlasy, takže jsem málem kopla svou kamarádku.
"Ahoj Alex, co to provádíš?"
"Ou, ahoj Lily. Přes prázdniny jsem chodila do kouzelnického kurzu sebeobrany a myslela jsem, že zase přišel otravovat Malfoy." Nerada lžu, ale tohle bylo nutné. Nebudu hned říkat, že jsem zasnoubená. " Neviděla jsi tu někde Melanie s Wandou?"
"Ne, možná hledají volné kupe, půjdeme se po nich podívat?"
"Nemůžu, ta osoba co si říká moje matka chce se mnou ještě mluvit." Další lež. Jestli to tak půjde dál, tak se ze mě stane…Teď nevím co.
"Dobře, potom za námi přijď…Tak zatím." Rozloučila se zrzka a odkráčela kamsi do chumlu lidí.
"Alex!….Alexandro!" A sakra! Ten imbecil mě už opravdu našel. Už ani nemám chuť ho pořádně nakopnout….Naštěstí je tu takový ruch, že bych ho okázale mohla ignorovat, což asi taky udělám. "Mohla bys už laskavě zastavit?! Vím, že mě slyšíš!" OMG! Je chytřejší než se zdá.
"Siriusi…nebo mám snad říct "můj drahý nastávající"?"
"Stačí miláčku…Potřeboval bych s tebou mluvit, ale ne okamžitě, protože James se mi chce pochlubit, co mu pěkného Švandová odepsala na jeho milostný dopis." Tak milostný dopis! James se nezdá.
"Fajn, Lily si asi bude chtít postěžovat jak jí James otravoval, takže se potom potkáme někde na chodbě."
"Fajn, takže za dvacet minut."
"Třicet…Když se Lily vášnivě rozpovídá o tom, jak Jamese nesnáší, trvá to věčně." Fajn, možná by bylo lepší říct za 45 minut, ale co. Alespoň pozná, co je to na něco čekat.
"No a tak jsem mu na to odepsala…" Je první, co slyším, když vcházím za holkami.
"Ahoj Alex." Ozvalo se trojhlasně ze sedadel.
"Ahoj holky. Lily, nech mě hádat- říkáš holkám o milostném dopise od Pottera." Předešla jsem spekulacím, kde a s kým jsem byla tak dlouho.
"Jo! Jak to víš, snad jsi neposlouchala za dveřmi?" Odpověděla Lil se smíchem.
"Ne, jen jsem něco zaslechla při cestě sem. Mohla bys prosím ve zkratce zopakovat, co ti napsal?"
"Zajisté. Prý že mě miluje už od doby, kdy se na mě poprvé podíval a něco v tom smyslu, že jestli nebudu jeho, tak asi spáchá sebevraždu na koštěti." Hustý!
"Velice zajímavé, obzvlášť to s tou sebevraždou na koštěti. A co jsi mu na to odpověděla?"
"Jen to, že si má nas-nakašlat a jak vidím, tak si to asi nevzal k srdci…Dnes jsem ho totiž viděla."
"Lily! Tak o něm nemluv. Je do tebe zamilovaný a už nejspíš neví co má dělat." Ohradila se Mel.
"Ale…"Začala zase něco na svou obhajobu Lily, ale přerušila jsem ji.
"Dřív, než něco řekneš, promysli si to. Jdu se na chvilku projít." Poslední věc co jsem jí řekla při odchodu…
Stojí tam. Ležérně opřený o stěnu. Ruce má v kapsách a hledí kamsi do země. Nejspíš uslyšel moje kroky, tak zvedl hlavu a kývl na pozdrav a s divným výrazem se podíval na mou ruku.
"Kde máš prsten?" Optal se bez zájmu.
"V kapse. Všichni nemusí vědět, že se něco děje. Hlavně že ty ho máš." Rýpla jsem si a Sirius si ostýchavě prohrábl vlasy.
"No…Nejspíš jsme měli stejný nápad, ale k věci. Celou tu věc nechci moc hrotit, takže bych měl nápad. Budeme dělat to co doposud. Já si budu užívat po svém a ty…co ty vlastně tak obvykle děláš?" Zeptal se a nasadil omluvný pohled.
"To bys chtěl vědět co? Abys potom mohl dělat to samé. Nasrat, teda neřeknu. Prostě se bavím po svém. A jen tak náhodou nesouhlasím. Si myslíš, že se budeš tahat po večerech s nějakýma slepicema, které ti naletí na tvé řeči? Tak to teda ne." Sice nechápu, co jsem si tím právě dokázala, ale asi velké kulové. Stejně mě neposlechne.
"Fajn. Myslel jsem si to, jen jsem se chtěl přesvědčit, že ti na mě, nebo spíš na nás záleží. A když říkám nás, myslím tím náš vztah." Ha ha, dobrej vtip….On a myslet? Ty dvě slova k sobě nepatří.
"Najednou. Zatím mezi námi není nic až tak velkého, aby ti na tom záleželo….Možná u ostatních naivek ti na něčem záleží a to na sexu. Promiň jestli jsem tě urazila, ale prostě mi to tak příjde. Jestli to pravda není, tak mi objasni, jak to doopravdy je."
"Když myslíš. Možná to jednou pochopíš. Uvidíme se na koleji hned po večeři." "Rozloučil" se a odešel, aniž by odpověděl na mou otázku.

"Letos je pro sedmé ročníky zařazena nová vyučovací hodina a to rodinná výchova. Více se o ní dozvíte na nástěnce ve svých společenských místnostech. Jediná informace, která tam není napsaná je, že utvoříte LIBOVOLNÉ, opakuji LIBOVOLNÉ dvojice. A když říkám dvojice, myslím samozřejmě smíšené. To je pro dnešek vše. Můžete začít odcházet." Sotva to dořekl, půlka osazenstva Bradavic už byla pryč.
S holkama jsme odešly skoro jako poslední, takže chodby byly vylidněné a společenka taky když jsme tam přišly. Sirius na mě začal vysílat signály typu "pojď sem", tak jsem mu to oplatila signálem "naser si, dojdu za chvíli". Nevypadá, že by z toho byl moc nadšený, ale co už.Jelikož jsem velice hodná osoba, nechala jsem ho čekat jenom pět minut.
"Doufám, že počítáš s tím, že my dva tvoříme dvojici." Zeptal se mě, nebo mi spíš oznámil fakt.
"Pokud nemám na výběr a ty nechceš být s nějakou z tvých obdivovatelek, tak nejspíš jo."
"Tak to jsem rád. Dobrou, uvidíme se zítra."
"Počkej! To je jako všechno?"
"No, ale jestli chceš pusinku na čelíčko na dobrou noc, tak to jsi měla říct dřív."
"Tak to vůbec. Jen jsem myslela, že mi odpovíš na mou otázku, ale jak vidím, tak se odpovědi nedočkám. Buď tak hodný a vymysli způsob, jak dát do dvojice Lily a Jamesem. Takže ráno." Rozloučila jsem se a vyběhla nahoru do pokoje, kde jsem ulehla a skoro okamžitě usnula.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ♣Alenka♣ ♣Alenka♣ | Web | 27. ledna 2010 v 23:18 | Reagovat

Ahojky,máš moc pěkný bloček,moc tě prosím,mohla by jsi hlásnout tady za mojí sestru? : http://twilight-naty.blog.cz/1001/pripomenuti-7-kolo-sonb-finale#komentare  je to pro ní moc důležité,děkuji předem,jinak krááááásnej bloček!♥

2 Amoridy♥ Amoridy♥ | Web | 28. ledna 2010 v 14:06 | Reagovat

Ahojky =) Ještě než začnu,más skvělí blogís =) A ted se pochlub s výzem ? Tak jaký známečky se ti tam vyskytují xD a co sní?? U nás je hrozná sibérije =) odepíšeš? Kují =)

3 B B | Web | 28. ledna 2010 v 16:46 | Reagovat

Já tak nějak ani nevím že jsou prázdniny... do kdy jsou ?

4 ♣Alenka♣ ♣Alenka♣ | 28. ledna 2010 v 16:53 | Reagovat

tak promiň

5 B B | Web | 28. ledna 2010 v 17:27 | Reagovat

Oki tak já to nějak vezmu v úvahu:) ... hlavně mi písni koho chceš vyřadit...pokud si ještě nepsala :)

6 muchulka muchulka | Web | 29. ledna 2010 v 3:16 | Reagovat

ahoj, hlásla jsem Ti v soutěži a byl to 128. hlas... mrkni ke mě a hlásni taky ;) díky papa

7 vivienne vivienne | Web | 29. ledna 2010 v 10:42 | Reagovat

pěkná kapitolka :-)

8 Beltrix Beltrix | Web | 4. února 2010 v 21:45 | Reagovat

Tady ti něco posílám. Když právě začínáš číst tohle nepřestávej nebo se ti stane něco špatného. Jmenuji se Daisy, je mi 7let mám blond vlasy a děsivé oči. Nemám nos a uši jsem mrtvá. Pokud tohle nepošleš 15 lidem zjevim se dnes večer u tvé postele s nožem a zabiju tě. Tohle neni vtip! Něco dobrého se ti stane v 15:22 -někdo ti zavolá nebo k tobě promluví a řekne MILUJI TĚ!!! P.S.: NEPORUŠ TO... Sorry, že ti to posílam. Posílam to ze strachu. Ne o sebe, ale o své blízké. Tento dopis pochází z Venezuely byl vyslán, aby změnil tvůj život a udělal tě šťastnější. Pošli tento dopis 20 lidem do 96 hodin. Změny se dočkáš do 5 dnů. Alena Kovaříková, která to poslala 22 lidem, v losovani vyhrála automobil. Erik Pražák, který tomuto dopisu neuveřil do 5 dnu dostal rakovinu

9 Jaune Jaune | Web | 11. února 2010 v 20:19 | Reagovat

:D rodinná výchova :D tak to bude ještě zajímavý... 8-) skvělá kapitola, moc se těším na další a kdyby byla trochu dřív než tahle, vůbec by mi to nevadilo... ale vůbec nechci dělat tlaky O=)

10 Twinky Twinky | Web | 12. srpna 2010 v 22:56 | Reagovat

tak som zvedavá ako dopadne tá rodinná výchova :D:D

11 barunka barunka | 20. září 2010 v 21:24 | Reagovat

už se moc těším na další díl

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama