4.Kapitola- První dny ve škole, aneb Daphne Sandersonová nemá mozek 1/2

18. března 2010 v 19:33 | Jul |  Soumrak-začátek života
avatar 2
Po neskutečně dlouhé době přidávám další kapitolu k Soumraku. Měla jsem ji napsanou již včera, ale jak jsem už uvedla v předchozím článku, nešlo mi psát. V akpitole je jemný náznak romantiky, ale je docela dost strašný, protože já romantické příběhy psát neumím, takže Vám radím, vemte si kyblík na zvracení pro případ nouze.
Oddělovač

Tu modrookou bloncku o které mi vyprávěla Angel.

"Potřebuješ něco?" Zeptala jsem se jí nejistě, ale už předem znám odpověď.

"Jo! Jak si to jako představuješ?" Vyjela na mě jejím pisklavým a přeslazeným hlasem.

"Jak si jako představuji co? Absolutně nechápu, o co ti jde?!"

"To si snad ze mě děláš srandu! Jsi tu sotva první den a už hned flirtuješ s mým klukem!" Já s někým flirtuju?
Že o tom nevím. Tak to bude ještě zajímavé…

"Vážně, že o tom nevím. Jestli se Tě smím zeptat, tak který šťastlivec je tvůj kluk?" Upřímně ho lituju, i když nevím kdo to je.

"Ty to nevíš? Přece můj Chris!" Její Chris? Na této škole znám jen jednoho a s klidem můžu říct, že s NÍ nechodí a už vůbec s ním JÁ neflirtuju.

"Promiň, ale znám jen jednoho a to Cultona."

"No, to je on. Takže dej hezky od něj ty svý pracky pryč, slečinko!" Tak to je dost. Když ona může být drzá, tak já budu ještě drzejší!

"Ty jsi ale pitomoučká, až to bolí. Pokud vím, tak Chris s tebou nechodí a nejspíš ani chodit nebude…. Ráda bych řekla, že mě těšilo, ale to bych lhala a já lžu opravdu nerada. Takže zatím.."


Snad jsem jí dostatečně srazila její nafoukané ego. Doufám, že už s ní nebudu muset promluvit ani slovo, ale to, co jsem jí právě vmetla do jejího zmalovaného ksichtíku mi za to stálo. Ten její povýšený výraz šel od desíti k pěti snad nadobro a i kdyby ne, mám toho v zásobě dost…..

"Karen... Tady!" Mávala na mě An, když mě uviděla.

"Snad to nebyla ta blbka Sandersonová, se kterou jsi se právě vybavovala." Ptala se s obavou v hlase Abbi, jako by mi ta blonďatá pohroma právě něco udělala.

"Náhodou byla a náš rozhovor se mi velmi líbil." Oznámila jsem jim, načež se na jejich tvářích objevil překvapený výraz.

"To jako fakt?" Zeptala se mě nevěřícně Angel, jako bych spadla z Marsu.

"Jo, mě teda rozhodně ano, ale nevím jak jí." To už se holkám na tváři rýsoval úsměv.

"Povídej, přeháněj!" Nabádala mě Abbi.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Čteš povídku Soumrak- začátek života

Ano
Ne a ani nechci
Ne,ale chci

Komentáře

1 Aňulka Aňulka | Web | 25. dubna 2010 v 15:56 | Reagovat

Ale no tak! Já se tak těšila, jak si společně zanadávají a ono nic, ty to usekneš. Ach jo:-(
Omlouvám se, že ji čtu tak pozdě! Ale na druhou stranu to je pro mě výhoda, protože další část je už tady, tak se na ni vrhnu:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama